Ceny potravin rostou citelně a jejich růst ještě zrychlí. Letos se tak dočkáme nejvýraznější zdražení potravin od 90. let. Jak se mu bránit?
Pět neotřelých rad…
1. NECHOĎTE DO HOSPODY. DĚLEJTE PÁRTY DOMA NEBO V GARÁŽI
„Garážové party“ místo hospody jsou jedním ze způsobů, jak čelit rapidní inflaci. Ta se ještě více než potravin v obchodech týká právě cen v hospodách či restauracích. I proto, že jejich provozovatelé se potřebují finančně zahojit po pandemii, během ní těžce krváceli. Narůstá tak rozdíl mezi cenou piva v hospodách a restauracích, a cenou piva v obchodech, tedy piva k domácí konzumaci, třeba právě při „garážových party“.
„Za posledních deset let vzrostla průměrná cena lahvového piva dle ČSÚ poměrně nepatrně, a sice z 10 korun na 11,30 Kč. Jenže zatímco před deseti lety bylo možné pořídit pivo v hospodě či restauraci za dvojnásobek jeho ceny v obchodě, tj. za cenu kolem dvaceti korun, dnes už se pivo v hospodách v ČR prodává za ceny nejčastěji v pásmu od 30 do 60 korun. To znamená, že místo jen dvojnásobné ceny vykazuje dnes pivo v hospodě či restauraci cenu minimálně zhruba trojnásobnou v porovnání s cenou piva v obchodě,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
2. POZOR NA „SMRSKFLACI“, NEKUPUJTE NENÁPADNĚ ZMENŠENOU POTRAVINU ČI NÁPOJ
Výrobci potravin v posledních letech zintenzivňují praxi nenápadného zmenšování objemu výrobků, snižování gramáže si ubírání procent alkoholu. Jedná se o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation).
„Při „smrskflaci“ sice cena potravinového nebo nápojového výrobků zůstává v obchodě stejná, avšak tajně se smrskává právě objem, gramáž nebo kvalita výrobků. Zákazník tak za stejnou cenu kupuje méně, takže si pohorší podobně jako při cenové inflaci. Akorát, že „smrskflace“ si u daného výrobku většinou nevšimne, zatímco cenovou inflaci by jistě zaregistroval, což by jej od koupě mohlo i odradit,“ vysvětluje ekonom.
V ČR v uplynulých letech přišly o deset gramů tyčinky Deli nebo Snickers. Tyčinka KitKat Chunky měla původně gramáž 50 gramů, po prvním ztenčování se snížila na 48 gramů a dnes váží jen 40 gramů. Čokolády Figaro, Studentská pečeť, Milka nebo tyčinka Margot ztratily během pár let dvacet gramů. Pochopitelně, „smrskflace“ není fenoménem jen v případě čokoládových tyčinek a cukrovinek, ale týká se alkoholických nápojů (snižuje se objem nápoje, nebo dokonce procento alkoholu), chipsů, kakaa, tatarky, dokonce i nepotravinářských výrobků typu kosmetiky nebo mycích prostředků.
3. NENAKUPUJTE A NEVAŘTE HLADOVÍ, HLAD JE MOŽNÁ NEJLEPŠÍ KUCHAŘ, NE VŠAK NEJEKONOMIČTĚJŠÍ
Češi ročně vyhodí 57,1 kilogramu jídla v přepočtu na obyvatele. Takový je závěr loňské studie vědců z Univerzity Karlovy (zde). Kolik by Češi mohli ušetřit, pokud by s jídlem nakládali hospodárněji?
„Ztráty vznikají hlavně proto, že lidé nakupují příliš kazivých potravin typu uzenin, mléčných výrobků, ale také ovoce či zeleniny. A také si vaří příliš velké množství jídla. Lidé by si tedy doma neměli vařit hladoví a pokud jim přesto něco zbude, měli by to důsledně skladovat v mrazáku pro pozdější konzumaci. Hlad je možná nejlepší kuchař, ne však nejhospodárnější. Zrovna tak by s prázdným žaludkem neměli chodit na nákupy potravin,“ radí Kovanda.
4. NA NÁKUPY POTRAVIN VYRAZTE HNED PO SNÍDANI… NEBO NAKUPUJTE DLE LETÁKŮ
Ideální je chodit na nákupy pro snídani. Proč? Lidé jsou najezení a ještě na začátku dne čerství, neunavení, takže tolik nepodléhají impulsivnímu nakupování třeba právě uzenin nebo sladkostí. K němu se spíše uchylují při večerním nakupování, kdy jsou unavení, a mají tak už oslabené mechanismy sebekázně. Právě narušení mechanismů sebekázně citelně zvyšuje pravděpodobnost nákupu nezdravé, nedostatečně výživné potraviny. Tedy za příliš peněz málo skutečné výživy – to není zrovna recept k hospodárnému živobytí.
Zvláště jdete-li nakupovat večer, kdy je sebekázeň omezena, nakupujte podle letákových akcií. Letáky jsou vodítkem nejen pro seniory. Ne vše na letácích je zrovna výživné, ale aspoň máte jistotu, že to není cenově přestřelené.
5. NAKUPUJTE DOBRÉ VÍNO. ALE NEPIJTE JEJ
Investice do archivního vína je jedním z nejlepších způsobí, jak rapidní inflace čelit.
„Kdo však sbírá třeba právě (archivní) víno, ten se ani rapidní inflace obávat nemusí. Historicky totiž podle zmíněné studie platí, že sbírky vín zhodnocují tak výrazně, že i rapidní inflaci dokážou v průměru překonat o pět procent. Takže pokud celoroční inflace činí třeba 15 procent, sbírka vín zvýší svoji cenu průměrně o 20 procent,“ uvádí Lukáš Kovanda.
Ano, sbírka vín chrání před inflací. Není ale nic jednoduchého takovou sbírku dát dohromady. Většinou jde o mnoho let práce a investovaného času a peněz. Člověk musí získat expertizu v daném oboru. Takže jde svým způsobem o náročnější investování než „jen tak“ vložit peníze do akcií či realit. V čase rapidní inflace se ale alternativní investování, včetně toho do vín, vyplatí jako máloco jiného.
