Marie Terezie patřila k nejmocnějším evropským panovnicím své doby a velmi jí záleželo na veřejném obraze sebe a své rodiny. Vypěstovala si s sobě silnou sebekontrolu, která jí nedovolila dát průchod emocím na veřejnosti. Prezentovala se jako energická panovnice a výborná matka, neustále hýřící dobrou náladou.
Chladnou tvář zachovávala i při záletech svého manžela Františka. Bylo by skandální, kdyby mezi vznešenými manžely docházelo k žárlivým scénám. Snad za každými dveřmi paláce číhalo nějaké to ucho komorníka či služebné.
Ať se Marie Terezie snažila sebevíc, klepům stejně nezabránila. Nevznikaly ani tak na samotném vídeňském dvoře jako na dvorech jejích úhlavních nepřátel. V šíření pikantních pomluv vynikalo zejména Prusko. Šuškalo se, že rakouská panovnice holduje hazardu a má slabost pro mladé urostlé vojáky. Její kypré tvary už samy o sobě svědčí o veliké náruživosti…
Nejžhavějším kandidátem na jejího důvěrníka byl bezesporu uherský hrabě Andrej Hadik, který figuroval. Ačkoli pocházel ze slovenského zemanského rodu a u armády začínal jako praporčík, velmi rychle se vyšplhal po různých vojenských hodnostech až na polního maršála a zároveň byl povýšen do hraběcího stavu.
Taková závratná kariéra zaváněla protekcí, a tak se zrodila fáma, že mu Marie Terezie postup uspíšila odměnou za jeho milostné výkony v jejím loži. To ale podle historiků nebylo příliš reálné. Jak jsme už zmínili, panovnice velmi přísně respektovala etiketu a dávala si velký pozor, aby takříkajíc nešlápla vedle. Kromě toho hluboce ctila katolickou víru, pro kterou byla nevěra nepřijatelná. K tomu připočtěme její neustálá těhotenství a všudypřítomné uši dvorních dam, osobních strážců a služebných. Marie Terezie prakticky nebyla nikdy sama.
Andrej Hadik měl naproti tomu dobrou šanci se vyznamenat, protože se za její vlády hodně válčilo. Velké uznání si vydobyl obsazením Berlína v roce 1757. Na velkoměsto tehdy vytáhl jen s 3500 husary a pěšáky a během akce ztratil pouhých 10 mužů. Berlín se z okupace vykoupil 300 tisíci tolary, z nichž si Hadik nechal pro armádní výdaje jen 25 tisíc. Zbytek poctivě odevzdal Marii Terezii. Rakouská pokladna, vyčerpaná válčením, potřebovala každý stříbrňák. Slovenský důstojník si tedy evidentně udělal u panovnice dobré očko i bez vášnivých nocí.
Berlíňané ale samozřejmě Hadikovi nemohli přijít na jméno, a tak spustili vlnu pomluv. Vyprávěli si mezi sebou i historku, kterak Hadik koupil v Berlíně pro Marii Terezii pár luxusních rukaviček. Obchodník mu však schválně zabalil obě rukavice levé, a tak si arcivévodkyně mohla drahocenný dárek akorát tak vystavit ve vitrínce.
Abychom to shrnuli, pro milostný románek mezi Marií Terezií a švarným důstojníkem neexistují důkazy. S největší pravděpodobností šlo opravdu jen o drby.
Zdroje: https://www.ceskatelevize.cz/, https://zoommagazin.iprima.cz/, https://cs.wikipedia.org/
