Město Chomutov tradičně patří do skupiny měst, resp. okresů s vysokou mírou kriminality. Tato skutečnost je nepochybně ovlivněna historickým složením obyvatelstva ke kterému došlo po skončení druhé světové války a dále pak ekonomickým zaměřením regionu s převahou uhelného a energetického průmyslu, který do Chomutova přivedl občany z téměř celého Československa.
V období pandemie Covid-19 v letech 2019 a 2020 došlo k určitému poklesu nápadu trestné činnosti, byla menší koncentrace občanů v ulicích, provozovnách obchodů a služeb, oproti tomu byl zvýšený počet policistů na veřejných místech za účelem kontroly dodržování protiepidemických opatření což ve svém souhrnu vedlo ke snížení počtu kriminálních útoků .
Bohužel tento pokles byl jen ojedinělý a od roku 2021 opět dochází sice k mírnému, ale trvalému zvyšování nápadu trestné činnosti.
A jaké trestné činy občany v Chomutově nejvíce ohrožují? Dlouhodobě jsou to majetkové trestné činy, zejména pak krádeže a podvody, nejvíce dochází k útokům na velkých sídlištích a v nočních hodinách, útoky jsou vedeny zejména proti sklepním prostorám, parkovištím a podobným objektům. A podvody? Jsou stále rafinovanější, tradičním je slib provedení služby či jiné plnění, převzetí zálohy a pak se odmlčet, přestat komunikovat a spoléhat se na to, že poškozený svůj boj o navrácení zálohy vzdá. Podobných případů je plný internet. Bohužel mnohdy se poškozený nedomůže náhrady škody, neboť pachatel má tolik závazků, že je nebude moci zcela, případně i zčásti, uhradit.
Jinou velkou skupinou jsou násilné trestné činy, namířené proti zdraví a životu občanů. Tyto činy jsou mnohdy páchané pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky, jediným pozitivem u této kategoorie trestných činů je určitá stagnace, způsobená zřejmě menší dostupností alkoholu z důvodu jeho cenového navýšení. Míst s nejvyšší koncentrací těchto činů je celá řada, některé restaurace a bary mají z tohoto důvodu problematickou pověst.
Osobně však považuji za mimořádně závažné trestné činy v dopravě. Nejde o nedbalostní dopravní nehody, ale o řízení motorových vozidel bez řidičského průkazu a pod vlivem návykových látek. Počty těchto případů strmě rostou, soudy pachatelům opakovaně ukládají výchovné tresty a posléze soud musí tresty přeměnit na přímý výkon trestu a pachatel je ve věznici i několik let. Takže z maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 337 trestního zákoníku může být nakonec trest jako za nějaký závažný násilný trestný čin.
Neměl bych zapomenout na fenomén kyberprostoru, kam se přesunula část reálné trestné činnosti. Zmínil jsem se již o podvodech při uzavírání kupních či jiných smluv, kdy pachatel na soociální síti skrývá svoji identitu a slibuje dodání toho či onoho, převezme zálohu a přestane komunikovat, jde však i o projevy verbální komunikace na sociálních sítích. U podvodů je skutková podstata vesměs jasná, mnohdy jde o pachatele ze zahraničí a nemusím zdůrazňovat, jak je časově a ekonomicky náročné pachatele zjistit, případně zajistit jeho potrestání a náhradu škody. Stále se však najdou občané, kteří se nechají přesvědčit k „výhodnému“ zhodnocení úspor či k jiné mimořádné bankovní operaci a nedbají varování finančních institucí.
Aktuálním problémem je posuzování některých příspěvků na sociálních sítích, z hlediska jejich dopadu na porušování norem trestního práva. Jde o tzv. verbální trestné činy, které směřují proti rasové, etnické a náboženské svobodě. Policie ČR disponuje dnes specializovanými útvary na vyhledávání těchto trestných činů v kyberprostoru a může se k podobnému „příspěvku“ občana dostat i s nějakým časovým odstupem a posuzovat , zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty některého z kategorie verbálních trestných činů. Osobně jsem přesvědčen, že by se mělo jednat pouze o takové příspěvky, které jsou ze své podstaty neakceptovatelné, např. kde se hrozí usmrcením, vážnou újmou apod. Hranice mezi svobodou slova a trestný činem je velmi tenká a soudy ji dnes složitě hledají. Proto zejména u těchto příspěvků by měla platit 2x měř a 1x řež.
JUDr Ladislav Kosán
