Dnes se ekonomka Turková hlásí k aktivnímu přístupu při řešení zoufalé ekonomické situace, který podle ní SPD nezastává… Oslovuje jí pragmatické spojení všech, kteří chtějí skutečně pomáhat při mravní a ekonomické reformě České republiky a nabízejí konkrétní řešení, která přinesou nejen vize, ale především výsledky očekávaní občany ČR.
Vystudovala VŠ se zaměřením na Ekonomiku a management se specializací na Účetnictví a audit na bakalářském stupni, a specializací Podnikové finance na magisterském stupni. Dále úspěšně absolvovala profesní vzdělávací program MBA s oborovou specializací Finanční management a strategické řízení financí. Úspěšně zakončila studium v doktorském studijním programu Finance s obhajobou disertační práce se zaměřením na finance veřejné.
Odborné zkušenosti získala mnohaletým působením jako jednatelka a finanční ředitelka. Celoživotně se zabývá ekonomikou a financemi, od roku 1997 současně podniká jako OSVČ se zaměřením na finančně-ekonomické poradenství, poskytování odborných konzultačních služeb pro střední a vrcholový management podniků, ale také pro Hospodářskou komoru, školí v této oblasti velké korporátní firmy, ale pomáhá s řízením nákladů i menším firmám v našem regionu. Deset let stejnou problematiku přednášela na vysoké škole, kde vycházela z poznatků nabytých v praxi a snažila se, co nejlépe připravit své studenty na svou profesionální dráhu a předat jim své zkušenosti. Odměnou bylo ocenění nejlepším pedagogem univerzity. V současnosti přednáší v rámci studia MBA Finanční management, vede diplomové a disertační práce.
Co ovlivnilo váš odchod z SPD?
Před SPD jsem se nikdy politicky neangažovala. Můj vstup do politiky byl velice spontánní, neboť jsem byla zoufalá z nekonání a neschopnosti Fialovy vlády. Program SPD mi byl v té době velice blízký. Členkou SPD jsem byla jeden rok a byla to cenná zkušenost. V senátních volbách jsem získala 24 % a 6,5 tisíce hlasů, což byl po tříměsíční aktivní práci v politice opravdu velký úspěch, který v minulosti nedosáhl žádný člen SPD. Podotýkám, že za opravdu minimalistické finanční podpory SPD a proti zvučným jménům bývalé senátorky Dernerové a primátora Paparegy. Historicky poprvé jsem jako lídr sestavila společnou kandidátku SPD-Trikolora-Manifest v komunálních volbách v Litvínově a náš klub se umístil na druhém místě za vítězným hnutím ANO.
Nutno říci, že jsem se za ten rok nezměnila, mé postoje a přesvědčení zůstaly pořád stejné. Mým cílem nikdy nebylo pasivně kritizovat všechno a všechny, z duše se mi to příčí, neboť jsem veskrze pozitivní člověk. Mou životní filozofií není a nikdy nebyl nepřátelský postoj ke komukoliv a čemukoliv. Bohužel SPD se místo tvůrčí práce zaměřila na identifikaci nepřátel a jak se proti nim vymezit. A protože jsou nepřátelé všichni, tak zůstává SPD bez jakéhokoliv koaličního potenciálu v roli věčného opozičního kritika bez reálného ovlivnění vývoje v této zemi. A to je absolutně proti mému přesvědčení, zde se naše cíle a cesty rozešly.
Do politiky jsem vstoupila opravdu s odhodláním pomoci naší zemi a občanům. Pasivita neodpovídá mému naturelu, jsem člověk velice výkonný, který chce věci měnit k lepšímu. SPD ze zcela nepochopitelných důvodů nemá zájem budovat expertní odborné komise a předkládat alternativní účinná opatření k jednotlivým krokům současné vlády prostřednictvím svých stínových ministrů. Z toho logicky vyplývá, že o výkonnou moc a exekutivu v SPD prioritně nejde. Kdyby šlo, a SPD by usilovalo o
vládní křesla, tak přeci nebude odmítat z pozice opozice se na to dokonale připravovat se svými odborníky v dané oblasti.
Proč strana PRO?
Právě proto, že strana PRO je tou stranou, která se na exekutivu a výkonnou moc zodpovědně připravuje. Přijala jsem nabídku vedení strany PRO spolupracovat na tvorbě programového prohlášení vedle řady dalších špičkových odborníků. Zde je naopak kladen důraz na odborné vedení jednotlivých sekcí lidmi, kteří mají k dané problematice blízko.
Vedu jako garant čtyři oblasti, týkající se stabilizace daňové soustavy, optimalizace systému sociálních dávek, podpory rodiny a důchodové reformy. V dalších čtyřech oblastech jsem součástí týmu, řešící stabilizaci veřejných rozpočtů, obnovu ekonomiky, podporu české koruny, reformu veřejné správy.
To je ale jen jedna strana mince. Vůbec se nedá srovnat také aktivní podpora a práce celé naší krajské organizace PRO. Je to neskutečné, jak jsou všichni ochotni nezištně pracovat, hnáni motivací co nejdříve odstranit tuto destruktivní vládu Petra Fialy. Navíc Jindřich Rajchl nemá sebemenší problém s tím, aby se vedle něho zviditelnili další odborníci, spíše naopak. Zde mě napadá jediné – chytří lidé se nebojí chytrých lidí. Nikdy nezapomenu na fakt, kdy jsem pozvala v rámci své kampaně do Senátu předsedu SPD Okamuru na Mostecké slavnosti, aby mě podpořil a během čtyř společně strávených hodin, kdy si zde udělal vlastní PR, mě ani jednou nepředstavil právě coby kandidátku do Senátu, tak asi tak.
Jak vnímáte mediální lynč proti Jindřichu Rajchlovi?
Jindřich je velice silná osobnost odborně, mravně, lidsky. Nepatří mezi ty, kteří uhnou z cesty nebo se ohnou při prvním nezdaru. Jsme si v tomto hodně podobní, proto máme k sobě velmi blízko, včetně energie, kterou do všeho vkládáme a stylu práce – píšeme si i ve dvě v noci (smích). Na mých BB bylo, že nepokleknu a na mém YouTube kanálu vždy končím, že mě nepřeslechnou, ani neumlčí.
Média mají obrovskou moc, dokáží ovlivnit velkou masu lidí a jsou si toho vědoma. Ale víte, co je ještě účinnější? Kontaktní kampaň mezi lidmi. To je základ úspěchu. Jindřich to ví, že mu v naší demokratické společnosti a ani v ČT, kterou jsme nuceni si platit za jejich jednostranné zpravodajství, nedají prostor a proto podniká „spanilé jízdy“ po celé republice, které mají obrovský, pozitivní ohlas. Od září se budu těchto setkání s občany pravidelně zúčastňovat také já a budu vysvětlovat jaké konkrétní kroky v rámci připravovaných reforem podnikneme, pokud k tomu dostaneme od voličů mandát a já věřím, že ano.
Mahátma Gándhí řekl: „Nejdříve Vás ignorují, poté se Vám smějí, pak s Vámi bojují a nakonec vyhrajete. Všechny tři etapy už máme takřka za sebou od naprosté ignorace, výsměchu a momentálních bojů, teď už zbývá jen vítězství. Co je podle vás největším nešvarem, který v současné době bude potřeba vyřešit co nejdříve?
Naše vláda absolutně rezignovala na boj s inflací.
Teď budu trochu sarkastická – možná je to tím, že se vládní experti domnívají, že klesla na 10 %, oproti takřka dvaceti procentům v minulém roce. Ale ona bohužel o 10 % stoupla v porovnání s loňským rokem. V tom je ten vtip, i když humorné to opravdu není.
Vše, co vláda činila a činí je špatně a pozdě, včetně rádoby konsolidačního, ale spíše daňového balíčku, který je proinflační a protirůstový, což je katastrofa. Přívlastek vláda národní katastrofy je všeříkající a naprosto výstižný. Myslet si, že v této kritické době zvýšením daním, zvýším zároveň daňový výnos je uvažováním houpacího koně nebo „elektrospecialisty“, který se náhodou ocitl v roli ministra financí. Samozřejmě, že vyšší výběr v podobě více než 200 mld. Kč z „inflační“ daně se jim hodí, proto možná ta laxnost a další opatření, která povedou k dalšímu růstu inflace. Stačí se poohlédnout kam okamžitě
vzrostly ceny nafty po dalším duchaplném vládním zvýšení spotřební daně o 1,50 Kč na litr, kdy na stojanech vidíme x-násobné zvýšení. A to raději nebudu komentovat fakt, že ke zvýšení spotřební daně mělo dojít až od 1.1.2024.
Aby došlo k poklesu inflace, musí klesnout celková cenová hladina. Aby mohly klesnout ceny zboží a služeb, musí dojít k poklesu cen vstupů, tzn. energií a pohonných hmot. O nic takového vláda neusiluje. Řekla bych, že se nám zde rozmohl takový nešvar…tím už jsem víceméně naznačila odpověď na vaši otázku.
Na první místě musí dojít k odkoupení minoritního podílu v ČEZu a opuštění uměle vytvořené lipské burzy, čímž se konečně dopracujeme k cenám energií srovnatelných v EU. Vždyť na čem jiném je více vidět koloniální postavení ČR než na tomto paradoxu, kdy vyrábíme elektřinu v řádech haléřů, vyvážíme ji všem okolním státům za x násobně nižší cenu, než ji máme my. To si myslím, že je nejen nešvar, ale naprostá zhoubnost. S tím souvisí samozřejmě i odstoupení od systému emisních povolenek, jejichž cenu spekulanti vyhnali z devíti na sto EUR, a která cenu energií taktéž zdražuje.
Dalším krokem, který je pro náš region naprosto zásadní je zachování provozu našich uhelných elektráren. Kvůli naprosto nesmyslnému, bruselskému, zelenému šílenství dojde v roce 2026 k zastavení těžby uhlí dolu Československé armády a přijdou o práci stovky lidí, přitom je zde zásoba nejkvalitnějšího hnědého uhlí v ČR, a to ještě na 100 let. Stovky miliard se investovaly do odsíření, Krušné hory dnes vypadají lépe než Šumava, tzn. je to naprosto čistá energie a naprostá hloupost zlikvidovat tímto způsobem naši energetickou bezpečnost. Ruku v ruce s tím musí dojít k dostavbě dalších bloků jaderných elektráren.
Mimochodem, četl jste náš Akční plán na obnovu České republiky obsahující dvacet bodů? Tomu přeci odborník, ani lajk nemá co vytknout, podepisuji každé slovo a všem doporučuji si je pročíst.
Jsem sice ekonom, ale zároveň žena a matka. Co je nutné vyřešit co nejdříve je určitě ukončení války na Ukrajině a nesmyslné zabíjení lidí. Zahájit diplomatická jednání a okamžité zastavení dodávek zbraní které ještě více eskalují tento konflikt, a na kterých „někdo“ neskutečně vydělává.
A co mne jako matku znepokojuje možná ještě více je vlastizrádné jednání ministra vnitra Rakušana, který svým podpisem stvrdil tzv. povinnou solidaritu s přerozdělováním migrantů, kdy případné vykoupení se z této povinnosti bude znamenat 500 tis. Kč za jednoho odmítnutého, což je více než naše průměrná roční mzda občana. Když nyní vidíme agresivitu těchto migrantů ve Francii, Německu či Švédsku, tak o takové kulturní obohacení skutečně zájem nemáme a uděláme vše proto, aby se vrátili, kam patří v případě nerespektování našich zákonů a zvyklostí. My vás nezvali.
Jaké investice státu tedy stavíte podle priorit na první tři příčky? Začnu tím, že jsem matka, a i když to není investice v tom pravém slova smyslu, a tou, kterou máte na mysli, tak za mne je to jednoznačně – investice do mladých rodin. Jak jsem již zmínila, připravuji daňovou, důchodovou a sociální reformu, která se významně dotýká také prorodinné politiky. Bez obrovské podpory, aktivního zapojení mladých lidí a zvýšení porodnosti to opravdu nepůjde, demografická křivka je neúprosná.
Když se vrátím k těm zásadním investicím, tak jednoznačně investice do infrastruktury, ty jsou mimořádně důležité, protože brzdí českou ekonomiku. A pokud mluvím o infrastruktuře, tak nemám na mysli jen infrastrukturu dopravní, tzn. dálnice a železnice, ale i energetickou včetně přenosové soustavy.
Pokud trváte na pořadí, tak zaprvé dostavba dálniční sítě, zadruhé dostavba obou jaderných elektráren a zatřetí jaderné úložiště, a ještě začtvrté koupě plynových zásobníků.
