Praha – Školské odbory rozhodly, že 27. listopadu se uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná pro splnění zamýšleného účelu. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to ČTK řekla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl jim další jednání.
„My školy vyzveme a bude záležet na kolegyních a kolezích, jak se zapojí. A musí to samozřejmě mít nějaká pravidla. Provoz školy se bude řídit podle toho, kolik lidí se rozhodne do přerušení práce jít. Tam, kde se rozhodne většina, tak asi bude muset ředitel oznámit zřizovateli, že škola bude ten den uzavřena,“ dodal šéf školských odborů František Dobšík.
„Respektuji právo odborů na stávku. Navržený rozpočet školství je meziročně vyšší a garantuje navýšení platů učitelů. Dál hledáme možnosti, jak rozpočet školství posílit a regulovat rychlý nárůst nových úvazků, který je důsledkem v minulosti nastaveného financování škol. Nabízím odborům další jednání,“ reagoval na sociální síti X ministr Bek.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vzkázal, že vyhlášení stávky nerozumí – navíc v situaci, kdy vláda jasně říká, že chce dál jednat. „V letošním roce byla přijata i legislativní záruka, že tady bude nárůst v případě platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy. To je přijato i zákonem, ten závazek se dodrží, ta jistota tady bude opravdu ojedinělá vůči všem jiným státním zaměstnancům nebo zaměstnancům veřejného sektoru, kteří žádnou takovouto jistotu nebudou mít,“ řekl novinářům po večerním jednání zástupců koalice s odborovými předáky.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil rozhodnutí školských odborů za velmi pozitivní zprávu. „Protože i učitelé s vyššími příjmy jsou solidární k těm svým kuchařkám, školníkům, kteří mají opravdu nízké příjmy. A to považuji za nesmírně dobrý signál,“ sdělil.
Školské odbory se v příštím týdnu kvůli stávce obrátí jak na vedení škol a kolegy, tak i na rodiče. „Máme ještě tři neděle čas na to, abychom rodičům vysvětlili, co nás k tomu vede – že to není, že my si bereme děti jako rukojmí, ale že v tuhle chvíli si je bere jako rukojmí vláda svými škrty,“ uvedla Seidlová.
„Pan ministr říká, že chce zastropovat učitele. Nicméně to zastropování, které teď připomínkujeme, znamená, že asi 40 procent škol bude muset snižovat počty učitelů. To znamená, že v některých školách nebudou moci dělit jazyky, matematiky, češtiny,“ vypočítala Seidlová. Studenti by podle ní mohli přijít například o laboratorní práce nebo projektové dny, protože bude málo učitelů. „Jak to tak vypadá, tak se na některých školách zase budeme vracet k tomu, že budeme učit ve skupinách 30 dětí,“ poznamenala.
Odbory už dříve kritizovaly i to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství – tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Uvedly, že zlepšení platových podmínek těchto pracovníků by vyšlo na čtyři až devět miliard korun. Objem peněz na regionální školství ale poroste meziročně asi o 1,3 miliardy korun. „Jestliže pro ně neseženeme peníze a ředitel bude nucen snížit jim plat, tak kdo v těch školních kuchyních bude vařit a jakou kvalitu jídla budou děti mít? Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší a chce, aby bylo v pěkném prostředí, a to se zase týká toho častého úklidu,“ podotkla dnes Seidlová.
Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Ministr Bek už dříve řekl, že učitelé by si měli od ledna polepšit v průměru asi o 2500 korun. Průměrný učitelský plat má podle zákona dosahovat 130 procent průměrné mzdy v celém hospodářství. Výpočet bude ale vycházet z mezd za loňský rok, takže podle odhadů bude asi na 113,5 procenta aktuálního průměru.
