V kauze požáru ve Vejprtech se technik jednoznačně postavil za obžalovaného

Chomutov – Druhým soudním líčením v úterý 11. června pokračoval soud s obžalovaným Viktorem Koláčkem, ředitelem Městských sociálních služeb ve Vejprtech na Chomutovsku. Obviněn je z obecného ohrožení z nedbalosti kvůli požáru budovy domova pro zdravotně postižené, ke kterému došlo v roce 2020. Při tragédii přišlo o život devět lidí.

Obžaloba Koláčka, který je ředitelem celé organizace a ve správě má několik různých zařízení v 16 budovách viní, že od svého nástupu do funkce v roce 2014 neplnil řádně své povinnosti ředitele – nedodržoval předpisy v oblasti požární ochrany, nezajistil požární výtahy, neoznámil a nezajistil oznámení dvou předchozích menších požárů, ke kterým došlo v roce 2019.

Při dnešním líčení jako svědek vypovídal Jiří Falář, který má firmu zabývající se oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požárními předpisy atd. A pro Městské sociální služby města Vejprty spravoval tuto oblast od roku 2013. Když se o rok později stal Viktor Koláček ředitelem, Jiří Falář jej uvedl do problematiky. „Při úvodním setkání jsem jej seznámil s tím, v jakém stavu přejímá objekty po svých předchůdcích. V roce 2014 byly ve velmi zanedbaném a technicky degradovaném stavu po všech stránkách – extrémní množství provozních závad. I z hlediska stavu technického to bylo ve strašném stavu. Nebyla aktuální dokumentace z hlediska požární ochrany ani bezpečnosti práce, nebylo to zabezpečené proti vstupu neoprávněné osoby,“ poznamenal před soudem Jiří Falář.

Ze znění obžaloby čtené při prvním stání vyplývalo, že právě o výpověď bezpečnostního technika se opírá obžaloba Viktora Koláčka. Dnešní svědectví ovšem vyznívalo zcela v jeho prospěch. Jiří Falář vypovídal, že Viktor Koláček s prostředky finančními i časovými možnostmi dělal vše co bylo možné, aby situaci co nejdříve po svých předchůdcích napravil. „Když jsem řekl, že je potřeba udělat revizi, šel a objednal revizi. Já jako bezpečák, stejně tak i ostatní kontrolní orgány, musíme přihlédnout k tomu, jaké má to zařízení možnosti. Když dám příklad, že teče střechou do pokojů klientů, tak vyřešíte v prvotní situaci tuto věc, která přímo ovlivňuje život v budově, než výměnu nějakých regálů. Vynaložení prostředků musíte jako řádný hospodář vždy obhájit,“ vysvětloval Jiří Falář.

Podotknul, že Koláček začal jeho požadavky plnit okamžitě. „V prvé řadě hned po svém nástupu nechal označit únikové východy, nainstalovat noční osvětlení, vytvořit požární směrnici. A to i přes to, že pro oficiální dokument potřebujete dokumentaci, která však neexistovala a nejde ji udělat ze dne na den. Přesto se sehnal odborník, který každou budovu prošel a dle tehdejšího stavu budov vypracoval tuto dokumentaci,“ podotknul Falář. Vyzdvihl také, jak se stav jednotlivých objektů pod správou Viktora Koláčka měnil každý rok k lepšímu.

Zastupující advokátka Zdeňka Seemanová se svědka ptala, zda je nějaký zákon, který prokazatelně říká, že za informování hasičů o jakémkoliv zahoření v zařízení je odpovědný právě ředitel. „To si řídí vnitřní směrnice, nicméně ohlásit požár je povinna jakákoliv osoba, která jej zjistí. Bohužel, k mé firmě se tato informace nedostala, že ke dvěma událostem došlo, jsem se dozvěděl až po osudném požáru. Pokud bych to věděl, pravděpodobně by došlo okamžitě znovu k proškolení personálu,“ uvedl Jiří Falář.

Jiří Falář při své výpovědi také upozornil, že bezpečnostní situace v těchto zařízeních je kritická po celé republice. „Kdysi existoval z hlediska požární ochrany předpis na minimální počet zaměstnanců, to již není. Většina těchto objektů v republice nemá v pořádku dokumentaci. Tu mohou zpracovávat jen akreditované subjekty, kterých je však v Česku nedostatek a dovolím si říct, že v následujících pěti až deseti letech nemůžou vše stihnout,“ dodal Falář.

Po tragickém požáru ve Vejprtech, který založil jeden z klientů, zákonodárci schválili tzv. Vejprtskou vyhlášku, která zpřísnila protipožární opatření v pobytových sociálních službách. Patří mezi ně například nutnost instalace protipožárních dveří na chodbách, ale také elektronické protipožární signalizace, která je napojena na požární stanici (EPC). Tato opatření musí všechna zařízení splnit do začátku roku 2027. Zpřísněná opatření platí pro ubytovací sociální zařízení s kapacitou nad 50 lůžek. Při nižší kapacitě stačí mít nainstalovaný například detektor kouře.

V současné době jsou s jednou výjimkou budovy Městských sociálních služeb Vejprty již rekolaudované a mají napojené požární hlásiče. Firma Jiřího Faláře od vypršení smlouvy s Městskými sociálními službami ve Vejprtech již nespolupracuje.

Při dalších jednáních budou vyslechnuti další svědci a řešit se bude také to, kde byl v době požáru pracovník, který měl osudnou noc v budově službu. Od začátku požáru do jeho objevení totiž uplynulo 40 minut.

Nikdy nezmeškejte žádnou důležitou zprávu.

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
Email
WhatsApp

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Pinterest
Email