Pane Smetano, Vy jste se rozhodl kandidovat do Senátu za volební obvod Chomutov. Čím jste zajímavější než současný senátor Přemysl Rabas?
Zajímavější by byl můj přístup k celé věci. Nekandiduji s tím, abych se nechal zvolit a už o mně nikdo neslyšel. Chci Chomutovsku i České republice prospět. Pan Rabas je můj přesný protipól názorově i osobní a profesní historií. Byl ve Straně zelených a podporoval různé zelené iniciativy, které nyní vyúsťují na unijní úrovni v ničivý Green Deal, který zdražuje všem lidem energii, dopravu i potraviny. Pan Rabas je také velký zastánce CHKO Krušné hory. K tomu jsem skeptický. O přírodním bohatství si mají rozhodovat lidé v místě a nemá to být v pravomoci centrálního ministerstva. K aktivnímu vstupu do politiky mě přiměly dva hlavní důvody – jednak to, že Českou republiku dnes v podstatě ovládá jeden kartel zahrnující vládu, prezidenta, větší část obou komor parlamentu, Ústavní soud a s nimi většinu médií a politických neziskovek. Druhým důvodem je podle mého názoru pokračující ekonomický rozvrat naší země, naprosto podřízené postavení vůči Bruselu a poslední kapkou je počínající utahování šroubů v oblasti svobod, jako je svoboda podnikání nebo svoboda slova. Současný politický, mediální a akademický establishment zrezivěl a je nastaven tak, aby nás udržel v koloniální pozici, a v zárodku zabránil formování lepší národní elity – obchodní, politické, intelektuální i kulturní.
Kandidujete i proto, že Vám vadí zdražování energií a z toho plynoucí inflace. Za jaké konkrétní kroky byste se z pozice senátora zasazoval?
U nárůstu cen energií hraje roli opět Green Deal a s ním související cena emisních povolenek, která se za posledních 4-5 let dramaticky zvýšila. Dále je na vině chybná energetická politika ČR a způsob obchodování ČEZU. Jsme obrovským způsobem provázaní s německou energetickou politikou, která je postavená na obnovitelných zdrojích, tedy úplně jiná než naše. Jedním z posledních kroků byl výběr korejské státníspolečnosti pro výstavbu nových bloků jaderné elektrárny. Ta ale nemá od společnosti Westinghouse povolení stavět jaderné bloky mimo území Jižní Koreje, takže už počátek tohoto kroku zadělává na další problémy, které rozhodně cenám energií nepomohou. Dnešní Fialova a Stanjurova vládavstupovala na scénu už v éře všeobecného povědomí o hrozivé inflaci a o rozvráceném státním rozpočtu a neudělala s makroekonomickou situací prakticky nic. Neuvěřitelně rychlé tempo zelenání a byrokratizace ekonomiky je třeba od podstaty zvrátit. Co je tedy třeba dělat? Energie, stejně jako i potraviny, jsou zatíženy dolní sazbou DPH, která je u nás stále jedna z nejvyšších v Evropě. Pomohlo by nám snížení na úroveň 7% ze současných 12%, abychom byli v průměru s námi srovnatelných evropských zemí. Další konkrétní věc, která se týká i ústeckého kraje, že není možné zavírat tepelné a uhelné elektrárny opět kvůli green dealovské politice, aniž by byla daná alternativa, jak se plynule přejde na jiný zdroj. Takže je třeba konkrétní plán pro transformaci a zároveň jak to uhlí co nejdéle udržet. Není potřeba je zavírat zbrkle během 1-2 let, když je možnost držet se ho do roku 2038.
Jste majitelem pivovaru, máte i další podnikatelské aktivity, úspěšně jste odprodal velkou firmu. V čem se Vám osobně v posledních letech zkomplikovalo podnikání a jak hodnotí současnou situaci byznys jako celek?
Podnikám zhruba od první poloviny 90. let. Změna podnikatelského prostředí mě zasáhla ve dvou rovinách. Na úrovni ČR, když to porovnám se situací před 20 lety, tak míra kontrol, vykazování a byrokracie ze strany státních orgánů je neúměrná. Za jeden měsíc k nám do firmy, která ani nebyla nijak obří, přišlo i 6 kontrolních orgánů za měsíc. Druhý moment je, že my jsme se obchodně orientovali hodně exportně, tzn. na vývoz do zahraničí. Obchodovali jsme s Čínou, Ruskem i USA a západní Evropou. Mám tedy porovnání a jako obchodníci s chmelem jsme přišli do styku i s velkými korporátními pivovary. Zatímco před těmi 20 lety v těchto korporacích byli tvrdí byznysmani, se kterými jsme jednali o kvalitě, o ceně, o logistice a schopnosti dodávek, tak během posledních 5-6 let nás tito zákazníci a odběratelé začali zásobovat progresivistickou ideologickou agendou. Přestala je zajímat kvalita produktů a začali řešit, jak u nás ve firmě fungují toalety pro muže a ženy a podobně. Tento posun mě začal víc a víc znechucovat, protože základ obchodu odpadává a stále více se tam vnucují radikální ideologické šílenosti, které s tím absolutně nesouvisí.
Občané si stěžují na zdražování potravin za dobu minulých dvou let. Současně se diví, že v německém a polském příhraničí seženou lepší potraviny za srovnatelnou či nižší cenu. Jak tomuto čelit? Jde o ,,specifika českého trhu“?
Část problému je evropská a část česká. Na úrovni EU jsme opět u Green Dealu, který zvyšuje zemědělcům náklady a tím i ceny potravin pro zákazníky. Druhou částí problému jsou specifika českého trhu. Máme drahé energie, které jsou jeden z hlavních vstupů při zemědělské výrobě. Na evropské zemědělce jsou uvalována nesmyslná pravidla a regulace a současně činovníci EU uzavírají dohody se státy MERCOSUR nebo s Ukrajinou, takže se tu objevují laciné potraviny ze zemí mimo EU, které ovšem nemají regulace jako domácí. Tak je to domácí zemědělství likvidováno. Po opadnutí dumpingové ceny se opět zdraží. Dále je tu velká koncentrace zahraničních řetězců, která není srovnatelná s Německem nebo s Polskem. Díky tomu tady cizí řetězce mohou tvořit neformální kartel, který tlačí na své dodavatele. Jejich marže jsou obrovské. Je potřeba si tedy uvědomit, že větší část ceny prostě sežerou tyto korporace než prvovýrobci nebo zpracovatelé potravin. Doplňkovým důvodem je opět vysoká snížená sazba DPH. Jak tomu čelit? Na úrovni EU odmítat Green Dealy a hájit domácí producenty. Na úrovni ČR využívat např. zákon o významné tržní síle a nekalých obchodních praktikách, který už máme, jenom je třeba jej uplatňovat a nechovat se jako koloniální podřízení. Do akce je třeba zapojit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
,,Vizí“ předložila současná vláda už celou řadu, ale jak byste si Vy představoval budoucí prosperitu naší země? Co by se mělo teď začít dělat jinak?
Před druhou světovou válkou jsme náleželi k průmyslově nejrozvinutějším zemím celé planety. Náš národní potenciál je stále obrovský, ovšem dnes Češi pracují levněji a víc než lidé na západě, ačkoli mají mnohem nižší platy, vyšší daně a náklady na energie i dražší zboží v obchodech. Fialova vláda tvrdí, že se máme dobře a nic s tím nedělá. Musíme usilovat o to, aby peníze byly v rukou Čechů. Je třeba snížit rozpočtové deficity, celkovou byrokracii u nás a došlápnout si na nadnárodní korporace, které odtud vyvádějí obří zisky z naší práce. Česká ekonomika je nyní nastavena jakožto periferní dodavatel s nižší přidanou hodnotou rozvinutějším zemím v západní Evropě. Čili je potřeba se politicky vzbouřit vůči tomuto koloniálnímu postavení dlouhodobou propracovanou acílevědomou prací, novou národní strategií. Obnovit národní průmysl, snížit daně a nechat ekonomické prostředí dýchat, odmítnout ožebračující Green Deal EU, zkrátka se aktivně hlásit o to, že chceme být součástí jádra světového hospodářského systému, což nám z hlediska našich možností náleží. Jako senátor k tomu můžu osobně, legislativně i iniciativně přispět.
Jaké jsou podle Vás specifické problémy Chomutovska?
Je tu chybná koncepce uhelných elektráren, které jsou odstavovány. Lze je přeorientovat na jadernou energetiku. Bude to logisticky, sociálně i nákladově lepší, jinak se zavřou a mohl by z toho být problém celého regionu jako pád hutě Liberty v Ostravě. Například v Chomutově chtějí budovat spalovnu, kam se bude vozit odpad až z Německa a zatíží ovzduší řadou škodlivin. Jsem jednoznačně proti. Celé Česko musí přestat být kolonií. Další problém je zanedbávání Krušných hor. Prosazuji, abychom citlivě k přírodnímu bohatství rozvíjeli turistiku a pracovní příležitosti. Jak jsem zmiňoval na začátku, jsem proti CHKO. Místní spravují vše dobře, prosadili Krušné hory i do UNESCO. Když uděláte CHKO jako Šumava nebo Krkonoše, tak místním orgánům jako např. ‚lesáci‘ vezmete spoustu pravomocí a přesunete je do Prahy. Velkým problémem pak jsou nepřizpůsobiví spoluobčané, které charakterizují špatné sousedské vztahy a hygiena, nezájem o vzdělání a práci, vysoká kriminalita a zneužívání sociálního systému. Tady platí jednoduché NAŠE ZEMĚ – NAŠE PRAVIDLA a jeden metr pro všechny. Přizpůsob se nebo poneseš následky. Už žádné ustupování a rozmazlování.
Každopádně, Senát ani neschvaluje státní rozpočet, ani sám jeden senátor nemůže předložit návrh zákona. Jak byste Vy jako senátor přispěl k tomu, o čem mluvíme?
Senát může zamítnout návrh, který přijde z Poslanecké sněmovny. V druhém hlasování ho sice může přehlasovat zpět, ale minimálně u hlasování, která projdou těsně, Senát může hlasování sporných věcí zpochybnit a určitou úlohu tam má. Ať už výborově nebo ve skupině senátorů je možné předložit i senátní návrh zákona, to je jedna věc. Hlavní věcí je, že Senát vůbec neslouží k tomu, k čemu by sloužit měl. Má být taková kritická pojistka Poslanecké sněmovny, místo toho je automat na přikyvování Fialově vládě. Je potřeba současné mocnáře kontrovat na všech možných úrovních. Znechutit lidem, aby se o politiku nezajímali s přístupem „Vždyť to stejně nemá smysl“, je součást jejich propagandistického a psychologického umu. Po letech čekání a skepse doufám, že přišla jistá „únava z únavy“. Věřím, že lidé již poznali, že neplodným vyčkáváním a pasivním přežíváním v naději, že se snad poměry přeci jen někdy obrátí k lepšímu, si rozhodně nepomůžou. Už to, že mi vyjádřily podporu strany Trikolora, SPD, PRO i Svobodní značí, že spousta z nás pociťuje silně a společně nedělitelnost našich cílů a snah.
Jaký je Váš názor na nedávnou korupční aféru v Chomutově?
Je mi nesmírně, že po aférách typu ROP Severozápad nebo Krajská zdravotní, opět přichází staré známé schéma- veřejné zakázky, komunální a regionální politici, úplatky, zvýhodňování.
Odsuzuji to, protože nejenom, že to vytváří skepsi občanů k regionální politice, ale kazí to i obraz Chomutovska a Ústeckého kraje.
Jak tomu předcházet?
Jen důslednými mechanismy a kontrolou. A pak také – ať se občané dobře podívají kdo a z kterých stran sedí ve vedení kraje a ve vedení města a znovu kandiduje. Mohu prohlásit, že jsem snad jediný ze senátních kandidátů, který nikdy nefiguroval ani v městských ani v krajských bratrských strukturách.
