Dnes si budeme povídat o požáru v chemickém závodu Orlen Litvínov.
K rozhovoru na toto téma dnes dorazil velitel podnikových hasičů a ekolog v jedné osobě, Ing. Lukáš Pata, MBA.
Lukáši vy jste velitel podnikových hasičů, máte nějakou zkušenost s požárem v chemičce?
Dobrý den, děkuji za pozvání. Tentokrát jsem nebyl v Záluží přímo, ale v srpnu 2015, když došlo k výbuchu a požáru na etylenové výrobě, jsem byl přímo u zásahu. Tehdy to byla podstatně větší mimořádná událost, byl evakuován celý závod, byla uzavřena komunikace i trať kolem chemičky a uvnitř se při zásahu vystřídalo více jak čtyřicet hasičských jednotek. Stáli jsme s naší cisternou přímo pod hořící etylenovou kolonou a prováděli jsme chlazení této kolony.
Jestli se nepletu, jste zaměstnán také v chemickém závodu, uměl byste nám osvětlit důvod vzniku požáru v takovém provozu?
Je to tak, jsem velitel hasičů v chemičce, ale v trochu jiné, než je ta v Záluží u Litvínova. Naším artiklem je kosmetika. Nicméně podstata vzniku mimořádné události je stejná. V tak nebezpečných provozech, jakými jsou chemické provozy, jsou nastaveny mechanismy, které se zabývají předcházení mimořádným událostem. Ať už jsou to preventivní kontroly odborně způsobilé osoby, interní a externí bezpečnostní audity či kontroly státní správy. Takže za mě došlo buď k technické závadě (únava materiálu) nebo k lidské chybě, kterou nelze úplně vyloučit.
Pokud nelze úplně lidskou chybu eliminovat, jak alespoň tu chybovost snížit na zanedbatelnou míru?
Určité mechanismy jistě jsou, ale nikdy nebudou stoprocentní. Jedním z mechanismů, který dokáže snížit chybovost lidského faktoru, jsou kvalitně vytvořené technologické postupy, neustále školení a kontroly. Nicméně nelze nikdy zajistit to, že se někdo pokusí obejít bezpečnostní systémy, aby si ulehčil svou činnost.
Jak jsem na začátku předeslal, jste nejen hasič, ale i ekolog. Proto se zeptám, po zásahu unikla hasební pěna do vodního toku a došlo k úhynu ryb. Proč se to stalo?
Je to tak. Jsem vystudovaný průmyslový ekolog. Nicméně bych nerad dělal závěry, u zásahu jsem nebyl a ani laboratorní výsledky jsem neviděl. Pro takový zásah se spotřebuje velké množství vody, a to nejen na uhašení požáru, ale také pro chlazení okolních budov a technologií. Při požáru v roce 2015 bylo spotřebováno miliony litrů vody. Takže není ani divu, že hasební média unikla mimo areál Orlenu. Tím samozřejmě tento fakt neospravedlňuji, protože hasební látky by se měly jímat a likvidovat. Na tok řeky Bíliny instalovali kolegové čtyři norné stěny a z Třemošné byla povolána pojízdná laboratoř k vyhodnocení odebraných vzorků.
No a ptal jste se na to, co zapříčilo úhyn ryb. Hasební pěny se dnes již dělají ekologické. S největší pravděpodobností došlo k napěnění na hladině řeky a tak nemohlo docházet k výměně plynů a ryby se udusily.
Jak tedy takovým situacím předcházet?
Bude důležité zjistit, kudy se hasební voda dostávala mimo areál a tyto cesty zajistit tak, aby se příště tato voda dostala do průmyslové kanalizace a na čistírnu průmyslových vod. Tam si s ní poradí. Jediný problém by mohlo být její množství. Je důležité chránit nejen životy a zdraví zaměstnanců, ale také přírodu a krajinu. Myslím si, že po těchto incidentech se pozornost státní správy více zaměří tímto směrem.
Firmy jako Orlen mají zpracované různé druhy bezpečnostních dokumentací. Zasahujícím hasičům pomáhá dokumentace ke zdolávání požárů. Další důležité dokumentace jsou bezpečnostní zpráva a havarijní plán, ve kterém jsou popsány scénáře havárií a postupy při jejich likvidaci.
Je důležité, aby s rozvojem průmyslu šla ruku v ruce i ochrana životního prostředí. Co mě doopravdy mrzí, je to, že Orlen je firma vlastněná polským kapitálem a v České republice provozuje chemický a petrochemický průmysl. Tedy u nás se udělá špinavá práce, zatíží se naše životní prostředí a přitom tyto zde vyrobené pohonné hmoty jsou v Polsku levnější než u nás. Bohužel takhle to dopadá, pokud se stát, rukou různých vlád, zbaví svých strategických firem.
Děkuji vám Lukáši, za vyčerpávající odpovědi a budu se zas někdy těšit u rozhovoru.
