V rámci nedávného průzkumu Eurobarometr, který ukázal, že Česká republika patří mezi přední země EU s nejvyššími hodnotami důvěry v jadernou energii, se znovu otevírá diskuse
o významu jaderného sektoru pro naši energetickou budoucnost. Podle průměrných údajů se až 77 procent obyvatel vyjadřuje pozitivně vůči jaderné energetice, a to je číslo, které
nemůžeme ignorovat. Jako člen strany PRO a expert na energetiku bych chtěl poukázat na několik klíčových aspektů této problematiky. Bohužel, je důležité si přiznat, že jsme zaspali
a navýšení kapacit obou jaderných elektráren je během na dlouhou trať. Bavíme se klidně o horizontu dvaceti let.
Je důležité zdůraznit, že jaderná energetika představuje stabilní a efektivní zdroj energie, který může výrazně přispět k energetické nezávislosti naší země. V kontextu politiky
Evropské unie, která se snaží svým nekoncepčním Green Dealem, dosti kostrbatým způsobem snižovat emise skleníkových plynů a vše zaštiťovat bojem proti klimatickým
změnám. Logická cesta k dosažení udržitelné a nezávislé energetiky je energetický mix jaderných a moderních tepelných elektráren. Je důležité si také přiznat, že mezi stabilní
zdroje elektrické energie nepatří obnovitelné zdroje ze slunce a větru. Ty jsou naopak hrozbou pro naši přenosovou síť, kterou svými výkyvy mohou ohrozit.
Zatímco v České republice panuje silná podpora pro jadernou energetiku, musíme se podívat na otázku vyvážení této síly s rozvojem obnovitelných zdrojů. Jsem přesvědčen, že jaderné
elektrárny a obnovitelné zdroje by měly spolupracovat v rámci celkového energetického plánu. Musíme také důsledně komunikovat s občany o výhodách jaderné energie, abychom
vybudovali silnou informovanou základnu, která porozumí potřebě těchto projektů.
Je důležité si uvědomit, že jaderné elektrárny jsou mnohem bezpečnější nežli ty tepelné. Jediný problém, který je třeba vyřešit je ten nerudovský „Kam s ním“. Tedy s použitým
palivem, a to nejen z nových plánovaných bloků, ale i s těch stávajících. Dlouhodobě se učíme na příkladech států jako Finsko a Polsko, kde je vysoký podíl jaderné energie v
energetickém mixu a kde je akceptace jaderné energie součástí veřejné politiky. V české společnosti je třeba pokračovat v edukaci a osvětě, abychom odstranili obavy a mylné
představy o jaderné energetice a zamezili negativním stereotypům.
Nerovnoměrná podpora jaderné energie na evropské úrovni, zvlášť v sousedních zemích, jako je Rakousko a Německo, od nás vyžaduje aktivní přístup a důvody pro obhajobu jaderné
energetiky. Musíme si být jisti, že budeme mít připravené argumenty pro vyvrácení mýtů a strachů ohledně jaderné energie a jejích potenciálních rizik.
Důležité bude také sledovat ekonomické aspekty výstavby nových reaktorů a zajistit, aby investice do jaderné energie posílily českou ekonomiku a tato strategická rozhodnutí
oprostily od politiky a lobbingu. Očekávám, že s rostoucí poptávkou po stabilních energetických zdrojích se investice do jaderného sektoru stanou klíčovým tématem nejen
pro vládu, ale i pro širokou veřejnost.
Vzhledem k těmto faktorům je jasné, že jaderná energetika musí hrát významnou roli v energetické strategii České republiky. Podpora jaderné energie, představuje klíč k dosažení
energetické stability a ekologické udržitelnosti naší země. Věřím, že jako společnost máme potenciál utvářet energetický mix, který splní potřeby budoucnosti, a že se budeme nadále
zasazovat o to, aby jaderná energie měla v této transformaci silnou pozici.
Velkou naději vkládáme do malých modulárních reaktorů, které by mohly nahradit nevyhovující, zastaralé tepelné elektrárny. Zatím je to ale také hudba budoucnosti.
