Česká republika prochází zásadní proměnou energetiky. Výrobu elektřiny z postupně odstavovaných uhelných zdrojů mají převzít především stávající a nově budované jaderné a obnovitelné elektrárny. V roce 2023 vyrobily jaderné elektrárny Temelín a Dukovany celkem 30,4 TWh elektrické energie, čímž poosmé v historii překonaly hranici 30 TWh. Tento výkon pokryl více než polovinu celkové spotřeby elektřiny v zemi.
Významným milníkem je i posun ve veřejné soutěži na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, která se dostala do finální fáze. K 31. říjnu 2023 byly doručeny nabídky od tří uchazečů – francouzské EDF, jihokorejské KHNP a americko-kanadského konsorcia Westinghouse. Zároveň byly během roku předběžně vytipovány nové lokality pro výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR), konkrétně v areálech současných uhelných elektráren v Tušimicích a Dětmarovicích.
Právě v Tušimicích by mohla v budoucnu vzniknout menší, moderní jaderná elektrárna, kterou lze sestavit modulárním způsobem – jako stavebnici. Tyto reaktory jsou navrženy tak, aby byly bezpečnější, ekologičtější a zároveň schopné efektivně nahradit dosluhující uhelné bloky. SMR by mohly do budoucna zajišťovat stabilní dodávky elektřiny a tepla pro celý region Chomutovska.
Energetická společnost ČEZ v současnosti provádí odborné průzkumy, jejichž cílem je prověřit vhodnost této lokality. Pokud bude vše probíhat podle plánu, výstavba by mohla být zahájena už ve druhé polovině třicátých let. Chomutovsko by se tak mohlo stát jednou z prvních oblastí v České republice, kde se tato pokročilá technologie začne využívat.
Mezi hlavní otázky, které se v souvislosti s výstavbou SMR řeší, patří především jejich vliv na region, míra bezpečnosti a soulad s dlouhodobou strategií ČEZ do roku 2050. Společnost zhodnotila několik možných lokalit, přičemž kromě stávající jaderné lokality Temelín byly vytipovány právě i dvě nejaderné – Tušimice a Dětmarovice.
V obou případech nyní probíhají geofyzikální, geotechnické, hydrologické, seismické a radiační průzkumy. V Tušimicích se mimo jiné ověřuje i aktivita místních geologických zlomů – konkrétně Střezovského a Krušnohorského. Součástí analýz je rovněž modelování šíření případných radioaktivních látek, které má zajistit maximální bezpečnost pro obyvatele i životní prostředí.
Vedle jaderných zdrojů sází ČEZ i na obnovitelné zdroje. Do roku 2030 plánuje připojit k síti až 6 000 MW nových obnovitelných zdrojů, převážně solárních elektráren. V roce 2023 se podařilo získat investiční podporu přes 3 miliardy korun na projekty o celkové kapacitě 728 MWp.
Vývoj energetiky v České republice tak směřuje k nízkoemisní, bezpečné a stabilní budoucnosti. Malé modulární reaktory mohou hrát klíčovou roli při zajištění energetické soběstačnosti a při transformaci tradičních uhelných regionů v moderní průmyslová a technologická centra.
Strategie společnosti ČEZ je známa od roku 2023 v podobě zprávy o udržitelném rozvoji.
