„Pětidemoliční slepenec“, tak nazývají současnou vládní strukturu nové politické směry, které vznikají jako spontánní reakce nespokojených občanů na vládu pětikoaličního slepence. Vládnoucí politická uskupení v Česku drží většinu s výsledkem jednoho miliónu propadlých hlasů ve volbách, které nikdo ve sněmovně nezastupuje. Hnutí ANO se podařilo i přes vítězství ve volbách odstavit.
Že by se vychytralí politici z hnutí STAN probudili až nyní, nebo se jedná o další falešnou hru mezi koaličními partnery „před rozvodem“?
Tomu snad může uvěřit jen stranický aparát vládních stran, často přisátý na veřejných penězích a zcela mimo realitu.
„Zoufalý pohled. Hrozivá spirála. Nedůvěryhodná čísla,“ těmito výrazy hodnotí vládní partneři výkon ministra financí. A to vláda projednává rozpočet na příští rok a výhled na další dva.
Permanentní kampaň starostů za peníze daňových poplatníků se začíná projevovat ve vší nahotě.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS aktuálně čelí velké kritice vládních partnerů. Nevyčítají mu snahu šetřit. Vadí jim jeho styl. Vytýkají mu, že jim jednou dá nepřesná čísla, jindy něco zatají a na příště je pro změnu postaví před hotovou věc.
„Zloděj volá, chyťte zloděje“ by se dalo říct s notnou dávkou nadsázky mediálnímu plísnění v pětikoaličním bezhodnotovém projektu, kterého mají Češi už delší dobu plné zuby.
O tom, s kým jdou politici STAN proslulí korupčním skandálem s kokainovými dýchánky do koalice vědí i malé děti. ODS zprivatizovala Česko a má na svém kontě jako velmi mladá strana stamiliardové kauzy, které ji opentlují od samého počátku až do současnosti.
„To je překvapivé, pokud Ministerstvo financí jen měsíc po uzavření dohody změnilo názor a předkládá veřejně návrh rozpočtu, který není nijak projednaný a odsouhlasený. Dané domluvy nereflektuje či jde dokonce v řadě věcí proti nim,“ zlobí se předseda Pirátů Ivan Bartoš jehož politici volají po odstoupení další člena vlády za ODS, a to ministra spravedlnosti Blažka.
Pravý důvod může být úplně jinde.
Možná preference jednotlivých stran ukazují, že se ve společnosti začíná formovat nová skupina nevoličů, kteří se rozhodují, že půjdou do voleb, ale nikdo ze současných „pětidemoličních“ stran tam žádná procenta přírůstku nevidí.
Možná zazní hlas lidu, který zatím nepovstal.
Démon se skrývá nejspíš v nových voličích, kteří se začnou na místo radovánek ze svobody a demokracie s vysypanými kapsami, věnovat návštěvě volebních místností, kde si vládní strany nejsou ničím jisté, protože tito voliči zatím své karty neukázaly.
Autor:MiRi
