Do školy se skutečně těší devět procent českých dětí ve věku 11 až 15 let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z výsledků mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), které dnes novinářům představili zástupci výzkumného týmu. Data sbírali v roce 2022. V porovnání s dalšími státy se Česko řadí k zemím, kde se děti do školy těší nejméně, uvedli.
Do školy nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší zhruba 40 procent dětí. Ve škole se celkem líbí asi polovině žáků. Vliv má i věk dětí, v 11 letech se do školy netěší asi 28 procent, u patnáctiletých je to téměř polovina, uvedl vedoucí výzkumného týmu studie HBSC Michal Kalman. „V roce 2010 jsme měli 21 procent školáků, kteří se těšili do školy, v roce 2022 už to bylo 12 procent jedenáctiletých dětí, které se těšily do školy. U patnáctiletých dětí je to ještě horší,“ řekl. V roce 2010 se do školy těšilo 16 procent patnáctiletých, v roce 2022 to bylo osm procent.
Do školy se podle Kalmana nejvíce těší děti z úplných vlastních rodin. Častěji mají také školu rádi žáci víceletých gymnázií oproti jejich vrstevníkům v základních školách. Ze školních povinností je podle Kalmana stresovaných 38 procent chlapců a 52 procent dívek. Největší změna v pociťování stresu je podle něj mezi pátou a sedmou třídou. Zatímco v páté třídě je stresovaných ze školních povinností 29 procent chlapců, v sedmé třídě 44 procent. U páťaček je to 34 procent, u sedmaček 62 procent. „Stres ze školních povinností nijak nevybočuje z evropského průměru,“ řekl Kalman.
Na stres ze školy mají nejčastěji vliv starosti z budoucnosti a nutnosti rozhodovat se o budoucím studiu či zaměstnání nebo to, že se musí učit věci, kterým nerozumí, či očekávání učitelů. Vyplynulo to z odpovědí dětí. Obavy výrazněji trápí dívky, uvedl Kalman. Stres z budoucnosti se podle výzkumníků týká především deváťáků.
Asi polovina žáků ve studii uvedla, že věří svým učitelům. Zhruba 40 procent dětí cítí, že učitelům na žácích záleží. Pociťovaná míra opory ze strany učitelů podle výzkumníků klesá s rostoucím věkem. U jedenáctiletých žáků vnímá oporu ze strany učitelů 50 procent chlapců, u patnáctiletých je to 30 procent. U dívek je to v 11 letech 51 procent, v 15 letech 22 procent.
Děti, kterým se ve škole nelíbí, mají výrazně vyšší riziko výskytu depresivních stavů, bolesti hlavy, nerozvity. Patří mezi ně i děti, které méně spí nebo mají vyšší míru užívání návykových látek, uvedl datový analytik české části studie HBSC Petr Baďura. Děti, které cítí nízkou podporu vrstevníků a učitelů, mívají nízkou podporu i v rodině, uvedl. „V případě, že dětem chybí opora doma, je velmi malá šance, že si to vykompenzují ve škole,“ řekl.
Studie se účastnilo zhruba 15.000 žáků ve 250 školách v Česku. Sběr dat se opakuje jednou za čtyři roky.
zdroj: ČTK
