Pozorování meteorického roje, který nese název Perseidy, je každý rok tradiční nebeskou událostí. Ani letos tomu nebude jinak. V současné době jsou pro sledování vhodné podmínky. Na pozorování podle astronomů není nutný dalekohled, meteory vylétají náhodně po celé obloze. Nejlépe se tak pozorují vleže například na lehátku nebo na spacáku pouhým sledováním jasného nebe.
Astronomická společnost Chomutov připravuje pro širokou veřejnost a příznivce astronomie společné pozorování nejznámějšího meteorického roje – Perseidy. Od pondělí 8.srpna do neděle 14.srpna vždy od 21.00 hod, v případě příznivého počasí. „Na hvězdárně“ v Chomutově – na louce vedle parkoviště, které je před kinem Oko (Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory). Vstup zdarma. S sebou si je doporučováno vzít kempinkové lehátko či nějaké přenosné křesílko, teplé oblečení.
Meteorický roj Perseid je znám už 1755 let. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.
Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze v blízkosti prachového proudu rozptýleného za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složena z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. Srpna.
