Krizemi posledních let prošlo nejhůře Česko a ani letos se jeho pozice nezlepší. Jednoznačný verdikt zimní prognózy Evropské komise shrnuje věta, že „česká ekonomika dosáhne úrovně před pandemií ve čtvrtém čtvrtletí 2023“.
Ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku zůstaly pod úrovní roku 2019 už jenom dvě evropské ekonomiky, vedle Česka ještě Španělsko. Obě zaostávaly ještě o 0,9 procenta HDP. Výkony iberské ekonomiky ovšem experti z Bruselu hodnotili příznivěji. „Zpomalení inflace na podzim 2022 přispělo k silnější spotřebitelské a podnikatelské důvěře, což ke konci roku udrželo spotřebu a investice,“ stojí v zimní prognóze s tím, že pozitivní vývoj může pokračovat i v tomto roce. Proto lze předpokládat, že Španělé v dohledné době dorovnají výpadek, ke kterému došlo během pandemie.
Proti tomu zdejší ekonomiku během celého roku 2022 brzdila „zpomalující domácí spotřeba“. To se nezmění ani letos, protože „při stagnujícím hospodářském růstu nastane pokles reálného disponibilního důchodu,“ připomínají experti Evropské komise, že Češi ani nebudou mít z čeho utrácet.
Proto je také Česko na rozdíl od Španělska jednou ze tří zemí, které se už koncem minulého roku propadly do nové recese a v příštím roce zůstanou jedním z pěti států, kde hospodářství neporoste. Tím je řečeno, že se křivka tuzemské krize začíná podobat písmenu „W“.
Češi málo utrácejí
O tom, že za rekordní výpadek českého hospodářství může šetření spotřebitelů, nepochybují ani zdejší ekonomové. „Vždycky jsme si uměli vytvářet krize vlastní konzervativností,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská. „Češi bývají extrémními pesimisty, jsou zvyklí okamžitě šlapat na brzdu,“ potvrdil také Petr Dufek z Creditasu.
Lidé začali šetřit už v létě roku 2021, ještě předtím, než se jejich útrata vrátila na úroveň období před covidem. Od té doby trend zrychloval a nejvyšší tempo nasadil loni v létě. „V žádné jiné zemi neskočily ceny elektřiny tak rychle nahoru jako tehdy u nás,“ připomíná Dufek historii, která vystavila tuzemskou ekonomiku těžší zkoušce než jinde. Češi okamžitě na elektřinu přesměrovali své výdaje odjinud, především z potravin. „Domácnosti snížily spotřebu potravin až agresivně. Měly v tom ovšem určité rezervy, hodně potravin se dříve vyhazovalo,“ vysvětluje Helena Horská, že úspory nemají jen negativní rozměr.
Za propad tuzemské spotřeby přitom nemůže pouze vysoká inflace, která lidem bere peníze, ale také povolnost tuzemských zaměstnanců. „V západní Evropě se mzdy indexují podle inflace, v Česku si zaměstnanci o víc peněz ani neřeknou,“ doplnil Petr Dufek.
Čechy mohl před hlubší krizí zachránit jako už tolikrát automobilový průmysl, tentokrát ale podle ekonomky banky Raiffeisen potíže ještě prohloubil. „Zdejší hospodářství stojí na exportu hotových vozů i jejich dílů. Export automobilů z Německa však měl výpadky a u nás se to projevilo ještě víc,“ upozorňuje Helena Horská.
Předpovídat, kdy se poměry obrátí k lepšímu, by podle ekonomů bylo věštěním z křišťálové koule. Nejdříve se musí zlepšit nálada občanů. „Mohlo by k tomu dojít ještě v prvním pololetí,“ očekává Petr Dufek. Chuť utrácet mohou povzbudit první vlaštovky, jako je snížení cen energií pod vládní stropy.
zdroj: seznamzpravy.cz
